dustojne rozlouceni. Xichty a Hokusai.

s dlouhym prostojem pisu posledni berlinskou zkazku, opet jiz ale z prahy. V mezicase nastal velky shon a chaos a zaznamenani poslednich berlinskych sil nezbyl cas. A psat hned po prijezdu? Klavesnici by jiste skropila slana voda, tot risk byl prilis veliky! :) 


nebudu se tu pateticky rozepisovat o dojemnem louceni s berlinem. vzdyt tam budu kazdou chvilku. je to za rohem. hop skok a.... berlin! 


ale mam spis jeste dve dulezite kulturni udalosti, ani jednu z nich si nesmi nikdo nechat uniknout. 


prvni jest vystava portretu renesancnich: 

GESICHTER DER RENAISSANCE - Meisterwerke italienischer Portrait-Kunst
nazev teto vystavy je predpokladam dosti jasny a vsude nejen v nemeckem tisku se o ni pise jako o totalnim hitu. neni treba se tedy rozepisovat. vice info na strankach http://www.smb.museum/smb/gesichter/. 
a ano, sama vystava je meisterstück. i ty fronty jsou meisterstück, vhodno prijit o tak 3 hodiny drive, nez se tam dostanete, koupit listek a pak na ty tri hodiny se jit toulat po berline (dostanete oznameni sms, kdy se mate dostavit - genialni system). 
ale zpet k vystave - ano, je tam plno lidi. cela vystava situovana v salech s cernymi zdmi a obrazy casto vypodlozeny cernymi obdelniky, ktere jeste dodavaji na dulezitosti a majestatnosti opravdu krasnych renesancnich maleb. Zastupy obliceju jsou neskonale, ale presto se nezacnete nudit, ale naopak, bavi vas vymenovat si s obrazy pohledy. Vystava je vyjimecna tim, ze je to zatim nejkomplexnejsi prelidka renesancnich portretu a jsou vystavena i dila, ktere jeste nikdy nebylo mozne pro normalniho smrtelnika spatrit. na vystave se podilela nejprednejsi svetova muzea - Uffizie, Louvre, Londynska National Gallery a dalsi. Hlavnim trhakem vystavy je jak na oltari vystaveny obraz Dama s hranostajem od Da Vinciho, ktery stale obklupuje velka hradba lidi a hlida ho ochranka. Neco jako Mona Lisa. Je sice peknej, ale na cele vystave lze nalezt tolik skvostu, ze se nevyplaci slintat jen nad Da Vincim. Ach ten Tizian.. a dalsi. 
Vystava by mela koncit 20. listopadu, ale dama s hranostajem nezustava do konce! je to podvod! :) 
a abych nezapomnela - samozrejme k vystave vysel kvalitni katalog, ktery stoji mit za to doma! 


dalsim highligtem podzimniho Berlina je vystava Hokusaie a dila tohoto cloveka pod mnohymi dalsimi pseudonymy.
HOKUSAI - Retrospektive 

Hokusai a jeho vlna, to zna kazdy. ale Hokusai jako nesmirny satirik a komik a ilustrater? navstivte martin-gropius bau. Je tam predlozena opet jedna z excelentnich vystav, jakych se tam casto dockavame. Retrospektiva, ktera postihuje a predsavuje cely Hokusaiuv zivot a cely jeho vyvoj. Jednim z divacky nejlakavejsich muze byt cely pozdnejsi cyklus s horou Fuji. kterou zachycoval z nespoctu moznych pohledu. Zajimave samozrejme je, kolik knih pokreslil "pouze" skicami a tim, jak by veci/lidi/etc meli vypadat, v podstate studijemi. Chtel zachytit vse a stale se zlepsovat. hlavne co stale znova a znova zarazi je, ze zil 1760 - 1849, kdo by to byl rek. Umelec, ktery ovlivnil tolik evropskych modernich maliru si zaslouzil tuto rozsahlou retrospektivu, na niz je predstaveno i mnohe poprve mimo Japonsko.


Temito dvema skvostnymi vystavami skoncil muj krasny rok v Berline, ktery zustane nesmazatelne v mem srdci. Tento rok byl mozna prvni, ale ne posledni. A za to vsechno muzou skveli berlinsti kamaradi! Este stesti, ze jsem nejela na Erasmus na Aljasku nebo na druhy konec sveta. 

Ps. Sim se rozhodla neskoncit se svymi zkazkami ze zivota kulturniho a mozna i jineho ani v Praze. Blog je totiz super vec, jak zakonzervovat zazitky. Muj zivot bude tedy pokracovat na achtungkunst.blogspot.com. a kdovi, treba zas nekdy nashle i na techcto strankach! 

Die Halbstarken

jednoho vyjimecne nedestiveho vecera jsme navstivili letni kino v Kreuzbergu. zavzpominala jsem na cela leta stravena na Strelaku a byla sem rada, ze jsem to alespon jednou v Berline zazila.

cestou ke kinu jsme na Marianenplatzu potkali mosazny hasice.. objevili Bethanien, aniz bychom vedeli, ze to Bethanien je, a v zapalu hledani kina jsme narazili na spousty obydlenejch maringotek a bandu lidi sedicich u ohynku pred polorozpadlym barakem.. aha, tak tohle je berlin. nakonec jsme po obejiti celeho velkeho namesti a velkem usili nasli i skryte letni kino, ktere ma vchod veru decentne znaceny a usedli na vlkha lehatka a prikryli se vlhkmi, ale teplymi vlnenymi dekami, ktere nejen ze hraly, ale zaroven i chranily pred utoky krvesajnych komaru.

film mohl zacit: DIE HALBSTARKEN s hlavni roli s Horstem Buchholzem, film z padesatych let o tehdejsi nevychovane mladezi. film byl super a mel grady, kazdopadne doporucuju ke shlednuti!

mercedes-benz a Lange Nacht der Museen

prsi? tak neni nad to vyrazit na venkovni prehlidku Mercedes-benz k 125. narozeninam na tempelhof bez destniku. auticek tam bylo spoustu, vetsinou pekny kusy, to teda jo. fotky budou, stary krasavce ale bylo nutno zachytit starym krasavcem, a tak musime pockat, az bude vyvolanej film. hmmm..

minuly tyden po tempelhofu take nastalo dohaneni kultury a poznavani berlina do morku kosti. a tentokrat velice intenzivne a v noci, byla totiz dlouha noc muzei.  
zacali jsme v bunkru pro deti a matky, kde nam ukazali puvodni masinu, co vyrabela elektrinu.   

dal jsme se vydali na linku cislo 3, tzn. vydali jsme se do karl-marx allee, kde jsme navstivili Museum designu DDR nad knihkupectvim Karl-Marx-buchhandlung. super veci, co jsme jeste nedavno potkavali doma ci na chalupach a mnoho dalsich. neni nad oranzove lavory a kulate plastove feny. a pak Cafe Sibylle, kde se nachazi kousek kniru a nos velke sochy Stalina, ktera stala v blizkosti kavarny. 

dalsi cesta nas zavedla na konecnou linky 3 - do Hohenschönhausenu, byvale veznice, kde sovjeti veznili na urovni koncentraku a pozdeji veznice STASI.. 
dalsi, uz o neco pozitivnejsi, zastavkou byl Mies van der Rohe Haus, nejstarsi dilo Miese van der Rohe v Berline nez odesel do USA. peknej malej baracek, se super prosklenim do vlastniho dvora a zahrady. Normalne funguje jako galerie a je normalne pristupny. 

a pak jsme se svezli az do centra vychodniho berlina, kde jsme jeste rychle probehli Knoblauchhaus, dum zarizeny ve stylu Biedermeieru a jak na to tak koukam, tak prisernejma webovkama. Pak uz se nam chylil cas, kdy muzejni noc mela skoncit, ale jeste jsme stihli Nikolaikirche, ktery slouzi uz jen jako muzeum, ale patri k jednim z mala kostelu s gotickymi zaklady v Berline a cestu jsme s odbytim druhe hodiny zakoncili v Rotes Rathaus, soucasne berlinske radnici prohlidkou jejich salu. 

analog-berlin

tak, uz mam svuj prvni film! 


uspech: jen jedina cerna fotka, ale i ta ma svoji atmosferu. takze ji nelituju. pak na par nak nevyslo ostreni. ale na to ze to bylo moje prvni foceni s naprosto manualnim fotakem, tak jsem velice spokojena. zde ukazka, vice hledejte na me picasse


cekejte dalsi, muj (drahy) konicek me bavi! 

minigolf je novy berghain - emil nolde byl pisecny cerv

seminarky dopsany. zacinaj prazdniny. blizi se poslednich par tydnu v berline. a tak nastava nutnost stihnout vse, co se za rok nestihlo. 

nejdriv dulezita oznameni: 

1) Leo byl konecne poprve v kupoli Reichstagu! 

2) byl tu na navsteve Majk a taky byl poprve v kupoli Reichstagu. haha. 

3) konecne jsem vlozila film do analogoveho fotaku a tasila ho na berlinske pamatky. trochu turi-fotky. dneska ho dam vyvolat, aneb uvidime, co vyleze. postupne jsem v prubehu filmu objevovala, co se vse da nastavit a jak to vlastne funguje, tak to bude veru spannend. predpokladam prvni pulku filmu proste tmu. tesim se az bude tma 10x15. 

4) minigolf je lepsi nez berghain. 

ad bod 4: pro mnohe veru asi sporny bod. pro neznale - Berghain je jeden z nevyhlasenejsich (nejvyhlasenejsi) berlinskych klubu, kde se o vikedu pari nonstop, chodi se tam ve dve rano a u vchodu stojej bouchaci, ktery poustej jen ty, kdo se jim libi, a dle vypraveni to tam dovede byt i pekne zhuverile. ale to neni duvod proc jsme se tam chteli vydat - mimo samotne prostory klubu a v krestanskou hodinu - v 7 vecer tam byla vernisaz vystavy zamestnancu tohoto klubu. asi zadny hoch-kunst, ale mohlo bejt zajimavy videt ty prostory aspon. nojo, ale pak nam to bylo moc daleko a uz sme nemeli naladu na jezdeni ringbahnem po predeslem veceru, kdy jsme byli na rozlucce Mashy a ringbahnem sme si zajezdili dost. tak sme vzali kola a jeli u nas zarohem zahrat si minigolf. byl to docela srandovni skok. :) a vysledky minigolfu radej nebudu prezentovat, nebot nebyly uplne vyvazene. 

a pak sme radej stylove uvitali majka schnitzlem. 

a co sme s majkem tak v berline tropili? v patek sme se probudili, dlouho snidali, hodne si povidali, pritom prosli par galeriema a videli kus berlina. slintali sme ve feinschmeckeretage v KDW, koupili si tam stylovou ginger-limonadu a videli video-show od ralph lorena. 

pak sme byli na takovym bezne turistickym miste - v atomovem reaktoru - v malem reakturku ve wansee, ktery je uzivan pro vedecke ucely a zrovna v ten den tam byl mozny vstup pro lidi. ed enni v provozu, ale zas brzo bude. simuntanne sem tlumocila majkovi vypraveni o protonech. legracni. snad si z toho neco odnes. ja uz vim, ze do toho pristroje nestrkaj celyho rembrandta a ze se meri, jak se protony odchylujou od svy drahy. no proste husty. a ostatni kamaradi tomu prej taky moc nerozumneli, hihi. ale novy poznatek zabaleny ve vtipu - adam: hele sim, co to je "stinkstoff"? -- ee? smrduta latka? -- az johann to uvedl na pravou miru: ne, to neni "stinkstoff" ale "stickstoff", to ceho je ve vzduchu 90 procent! a tak jsme se v reaktoru dozvedeli, jak se rekne dusik. vubec me tyhle latky ve vzduchu matou. dlouho sem si myslela ze "sauerstoff" je kyselina. a von je to kyslik. kyselina je "säure". no aby v tom jeden nemel bordel. 

pak jsme putovali wanseeskymi (?) lesy a navstivili starou Lorettu (rozumej hospodu), kde prozmenu nas navstivilo strasne moc komaru. 

dalsi rano na piano -- sme byli v reichstagu. jo v tom skleniku nahore. vztahujou se k tomu body 1 a 2 viz vyse. zbytek zajimavosti z majkova pobytu bude az v fotoreportazi z analogu. trochu trpelivosti, prosim. 

a ted k tomu stihani videt, co jeste nebylo videno. v utery jsme se s adamem vydali do EMIL NOLDE MUSEUM, lepereceno jeho pobocky v berline, konkretne na gendarmemarktu. 

je to tam kapanek spiessig, videt ze je to soukroma nadace. je tam vystaveno nekolik akvarelu velice zajimavych barev, hlavne me prekvapovala jejich sytost. v odstate ale veci jen kolem 1915 a pak 1930-40. ne nijak moc rozmanite. nevhodne pro nekoho, kdo chce videt trhaky a mainstreemove olejomalby od noldeho. treba onen Kristuv zivot visi v hlavni pobocce v Seebülu, nekde u Kolina. a meli tam video. adam rozkazal, ze ho musime videt cely. bylo desne rozvlekly, kycovaty, furt tam byly zabery na behajici chlapecky nebo na morsky vlny a pak na Noldeho jako pisecneho cerva (nechavam bez komentare a vysvetleni) a informaci velice pomalu. v podstate jen, ze vzdy vic a vic maloval. zakladni info: byl kratce u die brücke, pak u berliner sezession, nakonec skoncil v polozce entartete kunst a nesmel malovat. miloval barvy a more. 

pak tak prselo a padaly kroupy, ze to bylo az nevkusny. tak sme si dali hamburger s hranolkama u turka a jeli domu. 

dalsi kulturni narez nastal dalsi den. 

Schinkelmuseum v Friedrichwerdersche Kirche naprosti domu. po schniklovi tam ani pamatky, jen ten kostel postavil. vevnitr (vstuo zdarma) sochy z prelomu 18. a 19. stoleti - proste jako schadow a rauch. treba jako princezny luise a frederika, ktery me strasily v poznavacce. a spousta podobnejch soch. a socha schinkla s planem altes museum v ruce. hihi. jo a fotky vlastni nemam, pze mi jednak dosel film a jednak sem nechala SD kart doma. hlavne ze ma clovek s sebou dva fotaky zejo. 

pak sme objevili dokonalou moderni zastavbu v okoli Hausvogteiplatz. jedna ulice zbrusu novejch bytovejch baraku, naprosto roiginalnich a naprosto uzasnejch. buhvi co je to zac. 

nasledne vernisaz v DHM:

neskutecny, jak oba projekty jspu si opravdu neobvykle podobny, ac vznikly zcela nezavisle na sobe. tato architektura byla podcenovana, ale rozhodne to neni zadny brak! dalsi duvod jet do varsavy!!! tato vystava bude mit pokracovani ve velke nemecko-polske vystave v martin-gropius-bau tento podzim, pokud se nepletu. 

posledni dneska zkazka:

Deutsche guggenheim - videoartova vystava Once upon a time. koncept byl predstavit jak pracuje soucasny videoart s pohadkou - jak vznika tzv. moderni pohadka. ale nak mi prijde ze koncept se minul s vystvaenymi dily, ac ty mi samy o sobe prisly doecela dobry. nekdy az moc politicky a feministicky, jak uz to casto u videi byva, ale stalo to za to. 

nej bylo prvni vide "In Dough (2006) konterkariert Rottenberg entmenschlichte Arbeit, indem sie ein absurdes Fließband für korpulente Arbeiterinnen konstruiert, deren Schweiß und Tränen einen Beitrag zu den buchstäblichen „Sweatshops“ leisten.", ktery mam dsny podezreni, ze jsem uz jednou nekde videla. bud rudolfinum nebo FFF nebo tak neco. proste tlusta baba presujici testo skrz divnej system.  

dobry bylo taky video z cinsky tovarny Osramu ktery snad Osram i podporil a sponzoroval. byla to rozhodne kritika na to, jak tam ty lidi pracujou a jak nemaj zadnou kloudnou budoucnost. 

a nejvic feministicky bylo rekonstrukce pristani na mesici zenou na pousti. asi se ji nelibilo, ze byl prvni na mesici chlap. no, trochu pofiderni projekt. 

a pak taky v mexiku stehovali o 10 cm dunu. jako politickej protest. 

u vetsiny videi sem mela pocit, ze nepatrej do galerie, ale spis na ruzny festivaly zabyvajicima se lidskejma pravama, politikou, feminismem atd. treba na jeden svet idealni. ale co to dela v galerii? to neni cilove publikum pro takove projekty. je to vic politika a gendre nez umeni. politicky a gendre umeni patri na ulici. nekam, kde bude videt, kde se dotkne vic lidi, nez lidi co chodej do galerii (i kdyz v teto galerii bylo na utery brzke odpoledne dost plno). v galerii chci esteticno, hru ci hnus, ale ne politiku! 

jo a vecer se u nas varilo! prima party! johanna a steve prisli obdivovat nase bydleni a isa s andim se prisli najist! ;) naprosto genialni thajske curry se servirovalo (bylo v tom fakt divny veci, ale chutnalo to opravdu neskonale dobre. respekt memu kucharovi) a jako zakusek vyborny dezert od johanny plny malin jogurtu se smetanou a posypany velkou vrstnou hnedeho cukru. mlaaaaaaaaaam!! a vecer zastitila nevidane dramaticka bourka. 

ale ted sviti slunicko a ja jdu ven, do skoly odevzdat prace, nechat vyvolat film a mozna na gregory crewdsona do C/O! teste se na dalsi zpravy! 

p.s. malem sem delala servirku u nas ve witwe bolte. ale radsi si budu uzivat berlin tech poslednich par dni/tydnu! 

bauhaus a velka jizda na inlajnech

no a konecne k poslednimu vikendu.. prvni zachvevy opravdoveho leta po dopsani 2 ze 3 seminarek do skoly. dvakrat za sebou vstavat pred sedmou rano. ale jo, jako stalo to za to. ta tedy, 


SOBOTA a nas vylet do Dessau za Bauhausem. 

Vzhledem k tomu, ze uz jsem byla ve Weimaru a zklamal me, ze to nebylo jooo to centrum Bauhausu jak ma byt, tak jsme se nak shodli, ze vlastne Dessau neni daleko od Berlina a ze si udelame vylet! 


po prijezdu do Dessau jsme vysli z nadrazi a tam ani zivacka.. jen roztomila a pritulna kocicka se tam prochazela po ceste. hnedle se nechala pochovat! jak duverive zviratko! 


a pak po kratke ceste zajimavym modernim kampusem jsme konecne dorazili k tomu zazraku! prave univerzite Bauhausu v Dessau, ktera tam presidlila z Weimaru na zelenou louku a cela budova plus dalsi pro ucitele byla postavena W. Gropiem. uz jen
ten napis Bauhaus nad vchodem stoji zato videt na vlastni oci!

na planu jsme meli dve prohlidky. jednu skrz budovu Uni a druhou do profesorskych domu. Zacali jsme tou na Uni - videli jsme divadelni sal, malickostmi (svetlem, barvami) vytvoreny nenapadny podprahovy navigacni system, vsechny mozny uzasny zidle a lampy, i luxusni prostory, ktere dostavali tehda k dispozici studenti. Vse krasne renovovane do puvodniho stavu a barevnosti. spoustu vychytavek a zejmena stinovych a barevnych her, kterymi budova hyri. vsude byly zname wassily chars, na kterych se smelo sedet, mohli jsme si ozkouset industrialni system otevirani oken a buhvico jeste. a taky jsme videli schodiste, podle ktereho vznikl znamy Schlemmeruv obraz student kracejicich po schodech v budove Bauhausu. jo a Bauhaus zacal s tim, vsechno psat malymi pismeny. Teige, teige, kdes to ukrad? :) 

Driv nez jsme prebehli na dali prohlidku, tak jsme se stylove obcerstvili v Bauhaus cafe a prohlidli si uzasny Bauhaus-knihkupectvi a nakoupili uzasny Bauhaus-plakaty. dalsi uzasna vyzdoba jinak uzasnyho bytu! 


a pak jsme jeli dal --- profesorske domy, dvojdomky navrzene opet gropiem, pulky vzdy temer identicke, jen o fous pootocene. podle barevnosti interieru rozlisitelne, kdo v nich bydlel.. schlemmer mel pastelovy barvy, kandinsky zlato-cerny a feininger ci moholy-nagy zas neco jinyho.. poazdy to pusobilo jako jinej dum. meli tam velky ateliery s velkejma oknama. skvost. jen to nedomysleli s topenim - okna moc netesnily a ustredni topeni prej nestihalo, tak si tam postavili kamna na drivi. chi chi. coje zajiamvy, ze si bauhaus potrpel na to, aby bylo pekne vsechno vydesignovany, tak zasadne koupelny a kohoutky umyvadel a tak byly vzdycky naprosto staromodni a vubec ne moderni. jinak domy krasne situovane ve stromove zahrade.. idylka. 

po tyhle prohlidce jsme zacali umirat hlady a vydali se do "mesta" najit neco k jidlu. neuspesne. v dessau se proste nenajite. ani kebab si nekoupite. tak sme se najedli v kaufhausu houskama a kefirem. taky to nebylo spatny. pak jsme padili zpet silne vychodackym mestem na vlak smerem Wörlitz - park. 

tady je o nem nak az moc informaci :) : http://de.wikipedia.org/wiki/W%C3%B6rlitzer_Park
bylo to tam pekny.. propleteny vodnima kanalama, pres ktery se jezdilo privozama, ktery se pohybovaly na lane a mechanicky se tocilo, a tak se pohybovalo. kazdej privoz 30 centu. taky tam bylo spousta zviratek a takovejch tech romantickejch stavbicek. no klasika. nechal to prej zridit nakej typek, co se jmenoval leopold i friedrich dohromady. 

odtud jsem se opet ritili krokem vlackem do dessau a pak zpet do berlina.. utahany jak kotatka plni pekneho kulturniho zazitku. 


vice fotek na: http://goo.gl/4gDPP




a dalsi den, v nedeli? 

nas nenapadlo nic lepsiho nez vstat pred sedmou, obleknout se do sportovniho, dojet na vlak a vlakem a busem dojet kus za berlin na krasne a DLOUHE cesty na inliny.. 
http://goo.gl/B1AZt ... 

pujcili jsme si v Kolzenburgu brusle a statecne vyrazili na cestu.. a vzhledem k tomu, ze animu brusle uplne nesedly, tak sme po "kratkem" useku (RK2) obratili zpet, vypustili andiho s isou na kratsi okruh a my, rozumej ja a ostatni tvrdi muzi - leo, johann a leo, jsme vyrazli na trasu vice nez 50 km (zelenou RK5), kterou sme mysleli, ze nikdy nedojedem do konce. upozorneni, ja na bruslich stala po treti v zivote. hihihihi. ale krajina byla krasna, poprve jsem se radovala, ze pomerne hodne placata, cesty byly poloprazdny, ke konci skoro prazdny a jelo se pomerne dobre.. cestou jsme se parkrat obcerstvili (asi dvakrat nebo trikrat).. asi v pulce trasy jsme z casovych duvodu uz uvazovali o tom, ze si zavolame bus a nechame se nejakj usek svezt.. ale nakonec jsme nasadili vrazedne tempo a poslednich asi 30 km jsme ujeli temer bez prestavky pekelnou rychlosti.. do cile jsme to zvladli jeste tak, ze sme se stihli najist a dat si pivo. a stihli sme v klidu autobus, ktery nas dovez na berlinsky vlak.. ale ze jsme byli zniceni! i ti tvrdi chlapi se sotva hejbali! ale to nemeni nic na tom, ze jsme na nase 63,65 km hrdi a ze mam prouzky na tele od chranicu a slunicku. poprve, co jsem se za tohle leto trochu opalila. a dneska? pohyb je opravdu narocna vec!! 
jo a ps. na trase je strasne moc cechu!!!